pátek 20. února 2009

20. únor - 139 den - Elektronika a politika


Naše stará tiskárna nám věrně sloužila 5 let. Za tu dobu se mezi námi vytvořilo pouto více než přátelské, skoro by se dalo říct až intimní. My jsme tolerovali její drobné nedostatky, náhlé změny nálad, kdy občas bezdůvodně vrčela (v tom si s tatínkem moc rozuměli) a ona zas ochotně a trpělivě tiskla vše co se nám zamanulo a to často i v několika kopiích! Když měla žízeň, nalili jsem jí inkoust, občas vyčistili hlavu, zkrátka bylo nám spolu dobře.

Jednoho dne se ale stalo něco co nás hluboce zasáhlo. Ze dne na den přestala pracovat a práci jen předstírala. Vzala si papír, chvíli si ho popotahovala, ale když ho vyplivla, tak na něm nic nebylo. Přitom se tvářila hrozně důležitě, svítila na nás diodou, vrčela jak o život, ale kde nic tu nic. Možná se inspirovala v českém parlamentu. Už dlouho nám přišlo divné, že když si čteme na internetu zprávy ze sněmovny, tak její dioda zvědavě pomrkává, a sem tam si něco lišácky zavrčí pod kártridž. Nu což, řekli jsme si, kdo nechce pracovat ať nejí. Odpojili jsme ji tedy od elektřiny, aby se umoudřila. Nepomohlo to a dokonce už ani nevrčela. Když nezabralo  ani výhružné rýpání šroubovákem pod zásobník papíru, rozhodli jsme se náš vztah ukončit.

Vystěhovali jsme ji z domu a nyní sdílí přístřeší v rohu stodoly se starou pračkou, plechovkami od barev a dalšími krámy, kde společně čekají na jarní svoz odpadu. Možná si z dlouhé chvíle sestaví vlastní parlament, tiskárna vytvoří koalici s rozbitým mixérem, pračka zůstane v opozici a budou na sebe vrčet, blikat a nic kloudného z nich nevypadne.

My jsme si mezitím najali dělníka z Číny. Je levnější, víc toho umí, pracuje rychleji, ovládá několik světových jazyků a navíc líp vypadá. Ať žije globalizace!

Jen už víme, že až si zase budeme číst investigativní články o české politice, musíme tiskárnu odpojit od počítače, a nebo ještě lépe odnést do jiné místnosti. Jinak by se její zatím bezchybná pracovní morálka mohla rychle zkazit. Vám doporučujeme totéž.

Na obrázku se vítáme s naším novým členem domácnosti pěkně po čínsku, hlubokou úklonou.

7 komentářů:

Lída řekl(a)...

Aby nedocházelo k mýlkám, tak tento článeček psal můj muž. Jde mu to samozřejmně mnohem lépe a tak jsem mu slíbila, že mu nechám zase nějaký den.

Anonymní řekl(a)...

Medul, jak samozřejmě? Ty píšeš moc hezky!!!:)

Diny

Lída řekl(a)...

Děkuji :-)

Anonymní řekl(a)...

Rozhodně zajímavé. Asi se budu muset zaměřit, v jakých okamžicích a která CD odmítá naše CDromka. :-)

Nech ho psát. Já mám ráda otcovské články mého Milého. Přeji jen jeho vnímání dětí a domácnosti nemám.

Anonymní řekl(a)...

Cifka má pravdu, mužský pohled je rozhodně zajímavý!
Ale ne zase moc, protože to by tu chyběly ty krátké výstižné komentáře mámy Medulky, které mám moc ráda :-)
Theo

Anonymní řekl(a)...

To jsem napsala v rychlosti..
"ale ne zase moc"..mělo být reagování na Cífku, která psala : Nech ho psát..

Takže nech ho psát, ale ne zase moc, abys nám tu nechyběla! Takhle to mělo být :-)
Theo

Lída řekl(a)...

Teda, ty mne tady úplně rozněžníš Theo!

On stejně nemá čas. Musí dělat ty "šuplíky" :-)

A to víš, já jsem doma, já mám času dost. Mám tu strost "jen" o ty tři děti, však to znáš ;)