Od naší hodné tety Radušky jsme dostali brusle pro Adámka, Kačenka měla brusle už od loňska. Děti už se nemohli dočkat, kdy vyrazíme. Kačenka o bruslení básnila už od té loňské zimy, kdy nevyjela, protože celou zimu promarodila a pak už roztál led. V sobotu 23. jsem s nimi šla k nám na rybník. Ale hned při příchodu jsem produpla kraj rybníku, nohu ve vodě až do půli lýtka. Takže i když se mne Kačenka snažila přemluvit, že to přece kvůli nim můžu chvíli vydržet, bylo patnáct pod nulou a zavelela jsem k ústupu. Ploužily se neskutečně, Bylo mi jich líto. Měly slíbeno, že druhý den pojedeme do sboru do Červenky, spojený i s obědem a potom nás strejda nás vezme na rybník jejich.
Takže v neděli jsme přijeli, známí se o nás postarali po všech stránkách dokonale. Měli nasmaženo palačinek jako pro regiment a výbornou polévku. Přišel čas jít na brusle a my jsme vyfasovali brusle také. Prostě tam měli takovou soukromou půjčovnu bruslí. Osmička je malá? Tak přinesu devítku. Dostala jsem kanady, známí mají jen kluky. Bruslení nás uchvátilo. Adámek, i když padal nejvíc, nechtěl z ledu odejít. Tak jsem jim musela slíbit, že druhý den půjdeme rovnou ze školy na náš rybník.
Takže v pondělí jsem naložila hrablo, brusle dětí a jela si koupit do Šternberka brusle pro sebe. Dámské, krásné bílé. A tak jsme jezdili ze školy rovnou bruslit. Až do čtvrtka. To Adam asi prostydnul, takže teď kašle jak tuberák, ale už se nemůže dočkat, až zase vyjede.
