28. únor - 147 den - takto jedou babičky

Babičce končí dovolená. 

27. únor - 146. den stříhání

První šla Katka, potřebovala jen zkrátit afinku. Klárka kontrolovala a když Kačka slezla, už se tam hrnula a držela... Prvních několik šmikání. 

Pak už to zlobilo a píchalo. Adámkovi jsme to zastřihli podle kastrolu, brzy půjde pod strojek.

26. únor - 145. den - Diskodítě

Dnes přišel dětem balíček. Těšili se na něj už několik dní. Tatínek jim vydražil na aukru.cz použitý diskman za pár korun. Budou si moct na cestách posloucht pohádky.  Nejsou rozkošní?

babička přijela

Babička přijela a přišlo na klsický problém, jak na jeden klín dostat 3 děti.

Vy, co máte 3 a více dětí jistě znáte.  Ale není to neřešitelná situace! 

25. únor - 144 den Projektu - Snídaně v orlím hnízdě

Kačenka už není tak nemocná, ale stále kašle, tak dnešní plavání se školkou zase odpadlo... A tak jsme Kačence uspořádali snídani v posteli - její i maminčin sen :-)

Adam stavitel

Adámkova stavba - máme mašinkové období

24. února - 143 den - sněží, sněží

Ráno zase tak. Už několik dní vždycky v noci sněží, ráno roztává. Už jsou vidět na plotě kapičky... 

nožičková

Dnešní dopoledne jsme zase trávili u doktorů, aby Klárku zkontrolovali.  Její pajdání se mi vůbec nelíbilo

Ale nožka je v pořádku, nic zlomeného, máme jen pružné obinadlo a doufám, že nám nějakou chvíli vydrží i na noze.

23. února - 142 den - večerní čtení

Právě čteme s dětma Medvídka Pú. Mám to ráda, když leží pěkně v postýlkách a poslouchají. Jen Klárka ještě šmejdí po pokoji a ve své postýlce se šprušlema být nechce. Nechávám jí. Většinou jí ještě kojím, nebo si prohlíží, nebo roztahuje a zase uklízí právě uklizené hračky. 

Tentokrát měla ale problém, nožička jí stále bolela, ale vyřešila to. Lezla po čtyřech a dostla se, kam potřebovala. Ale největší zábava pro ni byla napodobovat maminku ve čtení. A proto, že tahle poloha byla pro ni nedosažitelná, nakonec se uvelebila na zádech. Občas si přehodila nohu přes nohu :-).

V pozadí jsem já s mým oblíbeným Medvídkem. Používá totiž krátké věty, třeba "Což takhle poobědvat" :-)

Jsem kutil, víc mne nezajímá

Můj muž je kutil. O tom jsem psala už dřív. Pro něj se domácnost stává výzvou. On nebere věci jen tak jak jsou, ale přemýšlí jak fungují a jak by se daly vylepšit. Nedávno jsem tu dávala na blog naši novou nádobu na bioodpad. Pro něj to nebylo ještě dokonalé.  Proto strká hlavu do skříňky, kde máme odpady, proto se zavíral v dílně a v neděli vrtal.

Tady je výsledek. 

Až příjdete k nám, budete si moct jednou rukou otevřít dvířka a krásnou dubovou úchytkou vysunout šuplíček, odklopit víko a vyhodit svůj ohryzek od jablka. 

Prostě jednoduché a snadné ;)

22. února - 141 den - Nožička a návštěvy

No není sladká!! Úsměv od ucha k uchu. Neustále dobře naladěná. Do všeho jde s vervou a s úsměvem.

Když se pustí pohádka, přitáhne si křeslo, aby měla na koukání dostatečné pohodlí. 

Ale včera jí najednou z ničeho nic do úsměvu nebylo. Posouvala zase to svoje křeslo a najednou se jí pletou nožičky a neudrží se na nich. Zrovna jsme měli na návštěvě doktora. To se prostě hodí.

Nožku prohmatal, zkontroloval. Nic nezjistil. Počkáme na ráno, bude doufám moudřejší večera.

21. února - 140 den -

Dnes jsem nefotila nic, kromě vlnek na rámcích, takže se můžete podívat do 18. února, k čemu věcička slouží. Snad jsem to popsala dostatečně.

A tak vám chci ukázat fotky předvánoční, které fotil fotograf ve školce.  

Děkuji

Ve čtvrtek nám přišla nejen nová tiskárna, ale i načaté plínky od jedné maminky. Přišli v pořádku. Přišly zdarma.

Květo, moc děkujeme!

Máš to u nás. Doufám, že ti to budeme moct nějak oplatit.

Vzpomínací

Psal mi kolega, podnik, kde jsem 10 let pracovala mezi školou a mateřskou, končí. Několikrát ho prodali a poslední vlastník ho zavře a rozprodá... Zvláštní, jak mne to zasáhlo. Vždyť jsem už skoro 8 let na mateřské. Vždyť jsem 100 km daleko a už bych se tam asi stejně nemohla vrátit...

Ale, třeba...

Aleši, Aničko, Bořku, Mončo, Radko a spoustu jiných, myslím na vás a někdy v noci, když všichni spí, tak jsem v práci :-) 

Prostě je mi smutno, že už to nebude. Bude mi smutno, až budu projíždět kolem. Vždycky jsem se ohlížela a ukazovala dětem, že v tam těch oknech maminka  ... 

20. únor - 139 den - Elektronika a politika

Naše stará tiskárna nám věrně sloužila 5 let. Za tu dobu se mezi námi vytvořilo pouto více než přátelské, skoro by se dalo říct až intimní. My jsme tolerovali její drobné nedostatky, náhlé změny nálad, kdy občas bezdůvodně vrčela (v tom si s tatínkem moc rozuměli) a ona zas ochotně a trpělivě tiskla vše co se nám zamanulo a to často i v několika kopiích! Když měla žízeň, nalili jsem jí inkoust, občas vyčistili hlavu, zkrátka bylo nám spolu dobře.

Jednoho dne se ale stalo něco co nás hluboce zasáhlo. Ze dne na den přestala pracovat a práci jen předstírala. Vzala si papír, chvíli si ho popotahovala, ale když ho vyplivla, tak na něm nic nebylo. Přitom se tvářila hrozně důležitě, svítila na nás diodou, vrčela jak o život, ale kde nic tu nic. Možná se inspirovala v českém parlamentu. Už dlouho nám přišlo divné, že když si čteme na internetu zprávy ze sněmovny, tak její dioda zvědavě pomrkává, a sem tam si něco lišácky zavrčí pod kártridž. Nu což, řekli jsme si, kdo nechce pracovat ať nejí. Odpojili jsme ji tedy od elektřiny, aby se umoudřila. Nepomohlo to a dokonce už ani nevrčela. Když nezabralo  ani výhružné rýpání šroubovákem pod zásobník papíru, rozhodli jsme se náš vztah ukončit.

Vystěhovali jsme ji z domu a nyní sdílí přístřeší v rohu stodoly se starou pračkou, plechovkami od barev a dalšími krámy, kde společně čekají na jarní svoz odpadu. Možná si z dlouhé chvíle sestaví vlastní parlament, tiskárna vytvoří koalici s rozbitým mixérem, pračka zůstane v opozici a budou na sebe vrčet, blikat a nic kloudného z nich nevypadne.

My jsme si mezitím najali dělníka z Číny. Je levnější, víc toho umí, pracuje rychleji, ovládá několik světových jazyků a navíc líp vypadá. Ať žije globalizace!

Jen už víme, že až si zase budeme číst investigativní články o české politice, musíme tiskárnu odpojit od počítače, a nebo ještě lépe odnést do jiné místnosti. Jinak by se její zatím bezchybná pracovní morálka mohla rychle zkazit. Vám doporučujeme totéž.

Na obrázku se vítáme s naším novým členem domácnosti pěkně po čínsku, hlubokou úklonou.

19. února - 138 den - Krteček

Venku je nasněženo, svítí sluníčko, láká nás to ven. My sedíme doma. katka už má zase kašel a tentokrát začíná i maminka, jako já. Ale aspoň chvilku budeme děla něco jiného, než čtení a koukání na pohádky. Kačka maluje sovu a Adámek krtka, jak se pomalovali, když chtěli vyhnat lišku z lesa.

Klárka taky maluje. Vodou.

18. únor - 137 den Projekt 365 - Kufr

Schválně, jestli někdo pozná, k čemu je tahle věcička. 

Tak jak jsem slíbila, tak dodávám. S lehkým zpožděním. Děkuji všem za reakce. 

Je to pomůcka na napínání drátků do rámků. Když se stluče, nebo očistí rámek, tak se do něj musí natáhnout drátek, který drží plást, do kterého nosí včelky med. A ta věcička se vždy na ten natažený drátek nasadí, stiskne (jak psala Květa, je to částečně i posilovač zápěstí) a přejede se s tím po drátku, který pěkně navlní a tudíž i napne. 

Doufám, že foto to náležitě dokreslí. 

17. únor 136 den - bioodpad

Vždy jednou za měsíc máme velký svátek - v pátek. Vyvezou nám popelnice.  Když je léto, naše děti radostně vybíhají a pozorují popeláře při práci, mávají jim a doprovází je klidně po celé ulici. V zimně aspoň z okna. Je to opravdu velmi vzácná a velmi vítaná návštěva. 

Je to jeden z důvodů, proč se snažíme přemýšlet nad tím, co do popelnice patří a co ne. Ale není to ten hlavní důvod, proč třídíme bioodpad. Jsme natolik panští, že máme na naší zahradě dva komposty. Na každém konci zahrady jeden. 

A dnes jsme si pořídili velkou nádobu na odpad z kuchyně. Má celých šest litrů a už nemusím běhat s každou šlupkou od brambory do stodoly, kde mám velký kyblík.  Není nádherná?!

Dokonce jsem si přečetla, že na kompost patří i papírové kapesníky a ubrousky. Kam dáváte bioodpad vy?? 

16. února - 135 den Koudelka

Tak tento úsměv jsem vám sem nemohla nedat. Ty jeho oči a ten jeho úsměv. 

Chtěla jsem ho vyfotit a on hned pózoval. 

Naší kamarádce připomíná náš Adámek připomíná Koudelku z filmu Jak se ?? krokodýli.  Ale kriticky  musím říct, že Adámek je hezčí! Je totiž celý já.

Skrýše

Tak je tam. Je praktická, veliká a krásná Chtěla jsem jinou barvu, ale což. Když prostě příjdete k nám do kuchyně, budete se mi koukat do očí!

Co to je??

Kačce už třetí den najednou vyskočí na těle tohle - červený a na tom bíle vystoupnutý jakoby puchýřky. A za čas to zase zmizí. Co to je? Alergie? 

15. února - 134 den Taneční soutěž Olomouc

Vypravili jsme se na taneční soutěž. Asi by nás to nenapadlo, ale kdo by odolal, když se po parketu vznášela naše švagrová. Moc jí to slušelo, i když se na konci trochu zadýchala. Myslím, že to bylo víc, než hodina aerobiku. Do finále nakonec nepostoupila, ale chyběli ji jen dva křížky! První soutěž. Ty další budou jen a jen lepší! :-)

malí tanečníci

Součástí taneční soutěže byla i soutěž juniorů. Pod pojmem junior jsem si představovala tak dvanáctileté slečny a hochy, ale na parketu se povětšinou vlnili šestliletí špunti. A to jak! Bylo tam i pár deseti a dvanáctiletých, ale do finále postoupil asi jen jeden pár, ostatní byli drobotina. Já nejvíc fandila tomu páru úplně napravo, holčička v modrém, ale nakonec vyhrál pár č. 32 v popředí.

Kačka byla nadšená a chtěla tančit taky, s Adámkem a to hned (Adámek měl košili, vestičku a motýlka, skoro mohl). Ale s Tomem jsme řešili, jestli je vůbec dobře, že tak malí špunti tančí na takové úrovni. Co si o tom myslíte?? 

14. února - 133 den - třetí dítě

Někde jsem slyšela srovnání sourozenců podle počtu fotografií. První dítě kupa, druhé polovic a třetí asi tři.  Když se dívám na náš blog, tak Klárka vede.  Třetí dítě vřele doporučuji :-) 

Někde sem slyšela, že čtvrté bývá ještě lepší, ale o tom budou doufám referovat jiní :-)

13, února - 132 den - šneci

Včera večer jsem upekla plech šneků a dneska na snídani mi tak tak zůstaly dva. Odpoledne už Adámek propadal v pláč, že chce zase ty šneky točený Takže tentokrát z dvojité dávky. Je to nádhera, když jim chutná a jsou zdraví! Chřipka už je pryč :-)

recept zde http://www.baby-cafe.cz/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&p=1935488#1935488

12. únor - 131 den - zase Klára

Zachytit jí bylo téměř nemožné, tak aspoň takto. Pobryndala si tričko a tak honem zase letěla do svých šuplíků a kramařila, co by jí asi mohlo slušet, jestli toto tričko, nebo spíš svetříček, či zástěrečka a ještě kterou barvu, aby to pěkně ladilo :-)

Nakonec zvolila tento bílý svetřik se zlatými proužky, ale přece si ho nebude dávat na tělo, tak to přece dělá každý. A musíte uznat, že jí to sluši :-)

Bagristka

Klárinka byla dnes samý převlek. Z části za to může i střevní chřipka, ale i tak se chtěla strojit a chodila se převlékat do svého šuplíku, z něhož si vytahovala zástěrky a šatičky. No a pak zatoužila řídit Adámkův bagr  docela jí to i šlo, je jednoduché být bagrista :-)

A hlavně, když se k ní přiblížil Adámek, bránila ovladač vlastním tělem a indiánským pokřikem.

11. únor - 130 den Projektu 365 - selka

Klárinka sukýnková

Úsměv

Tak to dopadá, když si chce někdo vyfotit zpětné zrcátko a  "náhodou" mu pobíhá po bytě téměř dvouleté dítě :-) A když už si řeknete, že focení zrcátka necháte na jindy, tak vyfotím aspoň dceru, tak Klárinko ÚSMĚV!

10. únor - 129 den Projekt 365 - nemoc

Jsem se těšila, že teploměr a léky nebudeme zase dlouho potřebovat, vždyť  týdnem Kačka dobrala antibiotika a už je to tu zas :-(  Snad nějaká střevní viróza a doufám, že ji brzy  vyženeme, protože zrovna napadlo kupa sněhu, takového sněhulákového. A děti se na stavění sněhuláků těšili celé léto.

9. únor - 128 den Projekt 365 - Trojice

Dostali jsme tašku oblečení. Po sestřiných a bráchových dětech. Děti museli udělat přehlídku. V levo paní soudcová, v pravo kovboj (marně jsme děti přesvědčovali, že spíš mexičan) a dole prostě slečna. 

Je prima, že některé věci, co jsem poslala po Kačce se mi zase vrátily a mohla jsem zavzpomínat - viz růžová mikinka. 

To jsou ty koloběhy života.

upeč třeba chleba, udělej šuplík :-)

Kuchyňskou linku máme už skoro 2 roky a tento šuplík mi Tom sliboval, že bude brzy :-)

Jsou dva roky dlouho, nebo nebo ne? Každý to asi vnímáme jinak.

Máte taky takové "šuplíky"? :-)

8 únor - 127 den - pomocníčci

Mám vždy radost, když se mi podaří je zachytit všechny tři a navíc u práce! Klárce teda není vidět do očí...  Lépe už to nešlo.

Tento týden je prostě pracovní! :-) Kačka s Adámek navlékají mezerníky na hřebíky, jak jinak - na rámky :-)

7. únor - 126 den Projekt 365 - na drátkách

Kačka už je fakt prima pomocnice! Sloupec rámků v pohodě nadrátkovala sama. Jen jsem jí drátky naměřila a pak po natáhnutí napnula. 

Opírá se o gauč, který právě čistíme od základů. Klárinka vždy, když ho vidí, tak prohlásí s francouzským přízvuke BLUÉÉÉÉ!

Klárka vaří

Pomocníků je plný dům. 

6. únor - 125 den Projekt 365 - Dětská práce

Kačka už bravurně zvládá stloukání rámků. Stloukla jich myslím 7.

5. únor - 124 den Projektu 365 - Jaro

Ještě teda není, ale už se připravujeme ;) Skončila doba vánočních lenošení a zimních odpočinků. Včelky volají. Tohle je první hromada stlučených rámků. Je potřeba tam ještě natáhnout drátek a natavit mezistěnu, aby mohly včelky stavět. No a pak už bude ten med. Voňavý a sladký... Ale to si ještě počkáme.

Parádnice

Klárka ještě jednou. Prostě parádnice.