zlatí černoušci

Musím říct, že mi poslední dny silně připomínali píseň deset malých černoušků. Původně jich bylo totiž deset. Jedno štěňátko umřelo hned po porodu. Dvě vypadaly slabé, ale sedm se mělo čile k světu.  A ono to pokračovalo dál, až nám zůstali jen čtyři. Doufám, že tohle je konečné číslo. Belince to na starost určitě stačí, ale je mi to moc líto.

I když, když se na ně koukám, ta mi to už trochu přechází. Jsou rozkošné.

Tady pomáhám při hygieně :-)

A po koupeli zasloužený odpočinek :-)

14. prosince - rodinka

Tohle se nám urodilo.

Jsou nádherní, hladový, pisklavý. Maminka Bela má plné tlapky práce a ustarané oči. Ale je velmi pečlivá maminka.

Bohužel i tak nám jedno štěňátko umřelo hned po porodu a jedno teď ráno. Ale přece jen, osm je dost a dost :-) 

svíčka

Tak tu přemýšlím o tom, jaké to je, přijít o muže, o syna, o otce. Přemýšlím a stále se mi vrací i smrt bratrance... Byl tak mladý, ještě ani nestačil mít rodinu. Je to čtrnáct let a já stejně, když jsem zahlédla nějakého dlouhého mladíka s rezavými vlasy, tak to ve mě cuklo.

Je lépe, že po něm nepláčou děti, manželka? Nebo naopak část tatínka zůstává v dětech? Nevím. Budu ráda, když to nikdy nebudu muset zjišťovat... 

Déšť v srdci

Venku prší, slyším, jak kapky klepou na okapy a já musím myslet na někoho, kdo má poslední dobou k pláči tak blízko.  Je  mi moc smutno.

http://www.novinky.cz/krimi/185147-muz-jel-na-skutru-do-prace-srazku-s-nakladnim-vozem-neprezil.html

http://www.baby-cafe.cz/modules.php?name=Content&pa=showpage&pid=123

Dnes je to týden. Diny, je mi to moc líto. 

fotograf

To jako nemůžou babičky vidět, dostanou to k vánocům, takže pšt :-)

sluníčko a měsíček

Vzpomněla jsem si na výstavu fotografií v Praze, kde jsme byli  s Aničkou. Pán fotil zásadně proti světlu. Krása. 

Ta výstava i ty časy.

upatlaná

Poslední úpravy před vzlétnutím

Tom Adamovi vyrobil letadlo. Spolu ho sešroubovali, natřeli temperkama  a teď se konečně dočkalo i okýnek a českých výsostných znaků. 

Ještě natřít bezbarvým lakem.

Jen by si ho měl Adam líp uklízet. Už jsem na něj šlápla a tak má Tom co opravovat :-(

Podoba

Děti jsou už dlouho doma. Už to není vyloženě na postel, ale zase nejsou na školu a školku. Udělali jsme si školu doma. Výtvarná výchova. Každý dostal kousek barevného papíru na oblečky a kousek na vlasy. 

Klárka celou dobu stříhala papír na kousky, mezitím rozlomila nůžky a pak zkoušela další a další nůžky, co vydrží a co vydrží náš stůl. 

Adámek a Katka se ale pustili do tvoření a nakonec se Adam naučil i podepsat. 

Klárce pak dodělala obrázek Katka. 

No nejsou si podobní?? 

zbytečnosti

Dopoledne jsem vytáhla vodovky a temperky. Děti si užily. Půl hodiny malovaly, cákaly a čmáraly. Většinou po papíře, ale i na zem se stalo. Tak jsem umyla zem. Když už, tak pořádně. Měla jsem radost, jak je tu pěkně čisto. 

Nastala doba oběda. Adámek rozlil šťávu, že to teklo všude po zemi a Klárka cvrnkla do lžičky, hovězí, zelenina a rýže kolem...

Proč já to vůbec meju?? 

Ustláno pro Belu

Bela je jako správná těhulka opečovávaná. Hlavně Klárinka se o ní stará myslím nadstandartně. Bela je nadšená. Nějak vyžaduje pozornost a tak smí i do obýváku, i na losa. 

10. října - svatba

Na správné svatbě nesmí chybět koláčky. S dětmi jsme upekli správné dvojctihodné koláčky a taky frgály. Učesali jsme nevěstu a čekali ženicha. Ženich se dostavil s mírným zpožděním, ale to se na svatbě toleruje. Byl krásný, štíhlý. Jen nevěsta byla trošku nervózní a nevrlá... Ženicha taky viděla poprvé v životě.

Ale za pár dní už byla milá a přítulná... Možná budeme mít vánoční dárek. 

27-28. září - Beskydy

Prodloužený víkend jsme strávili částečně na pozemku, ale v neděli ráno jsme vyrazili do Beskyd za naší skorosestřenicí. Bylo to úžasné. Děti i dospělí si to užili. Jen já jsem si zapomněla foťák, takže foto není mé. Ale přece si nenechám skazit náladu.

Všude kopce, nádherné počasí, příjemní lidé... Ještě jednou moc děkujeme za přístřeší a pohostinnost. Lenka ubytovala 10 lidí a když byste přijeli vy, určitě by vás přemlouvala, že vám taky ustele :-)

16. září - svátek

Měla jsem svátek. Tom zapomněl. Nic neobvyklého. Jsem ráda, že si pamatuje datum narozenin a když si sundá prstýnek i datum sňatku.

Večer jsem mu říkala, že mi psal jeho dědeček k svátku. To přešel. Večer šel ještě rýt zahradu a pak si něco kutil na dvorku... Jsem si říkala, co tam ještě svařuje, ale má novou svářečku (tedy invertor :-)), tak se není čemu divit a on mi "sesvářel" takovou krásnou kytku. Že na zahradě už toho moc nekvete...

Modlitba

Adámek se dneska při jídle modlil: Bože, děkujeme a prosím, aby se mamnce se dařilo vždyky vařit dobře a rychle a aby tatínek při mytí tak nedrhnul.

1. září - První školní den

Tak nakonec si Kačenka vzala šaty, co jsem vybrala já. I když skoro by to bylo jedno. Kačenka se celé slavnostní zahájení školy maminky křečovitě držela za ruku a představit se paní učitelce prostě nešla. Ale zítra už to bude lepší, zítra už to bude naostro :-)

Ale sluší to školačce, což.

31. srpna - konec prázdnin

Zítra nás čeká velký den. Naše velká slečna, kterou jsem ještě nedávno chovala v náručí půjde do školy.

Celý půlrok se těší a každý den jsem musela poslouchat dotazy, kdy už půjde do té školy... Od minulého týdne prohlašuje, že se do školy netěší a že to bude nuda a že je to velkánespravedlnost, když Adámek s Klárinkou se mohou válet doma a ona musí do školy. Rozuměj, musí vstávat. Myslím, že to bude největší kámen úrazu.

Navíc máme ještě jeden problém, co nosí velká slečna první den do školy!? Kačenka si usmyslela fialkové šaty. Já jsem to hned pochopila a začala jsem hledat šaty, co nedávno koupila babička. Radovala jsem se z vzácné shody v oblékání. Jenže šaty nikde nebyly. Skříň jsem prohledala dvakrát, koš s prádlem třikrát a o ostatních skříňkách nemluvě. Volala jsem babičce, jestli si je nepůjčily sestřenice, když tu byli na prázdninách. Stále nic.

Když jsem je po 2 hodinách konečně našla ve skříni dole, kde mají děti hozené věci na lva a princezny - logicky taky, že mne to hned nenapadlo - tak jsem je radostně ukazovala Kačence, že už má v čem jít a Kačenka protáhla obličej, že to nejsou ty správné šaty, že myslela fialkové, které jsem jí dala... Pochopila jsem. Byla to sexy košilka, která byla přibalena k Praktické ženě...

Táborová

Od 8. do 25. srpna jsme byli na táboře 18 přední hlídky Royal Rangers. Já s kamarádkou Katuškou jsme vládly kuchyni. Bylo to super. Byly jsme totiž nejůžasnější, nejšikovnější, nejsilnější a nejkrásnější kuchařky na táboře. Byly jsme tam jediné kuchařky :-)

30. srpna - vděčná

Prostě nemám čas psát.

Jsme buď na cestách, nebo na zahradě, případně doháním nějaké resty a úklid. Tak se omlouvám nakukovatelkám a nakukovatelům.

Ale tohle mi fakt nedalo a musím sem napsat.

Moc děkuji Radušce, že na nás myslí a zásobuje nás už několik let oblečním, botama a hračkama po jejich velkém Honzíkovi. Vždycky, když mi příjde nový balík, tak si říkám, že to nemohl vůbec mít na sobě a taky kolik dětí vlastně Raduška s Bořkem mají :-) Naše tři děti by to mohli nosit současně.

Takže tady je malá modní přehlídka, jako malý projev velké vděčnosti.

až na tomto posledním snímku má Katka a Klárka klobouček, který není od vás, protože se jí zrovna tento líbil, i když jich máme od vás mraky a Klárka má bundičku z loňské nebo předloňské zásilky.

23. července - kdo za to může?

Adámek s Katuškou už jsou skoro týden s babičkou u moře. Daří se jim tam myslím skvěle... Naše Klárinka je ovšem jiného názoru. Adámek nikam neodjel. Je tu a dělá skopičiny. Klárka něco provede a s úsměvem na rtu prohlásí: TO ADAM!

8. července - prší prší

Když zapršelo, voda hned vsákla do písku. Až na jednu kaluži a to bylo něco pro děti. Dělali si tam nádherné kanály...
Pomáhala i těžká technika a nejlepší bylo, že nakonec se přidali i tatínci. Jeden si přinesl polní lopatku dobagroval poslední úsek, aby voda měla spát. Prostě fakt si to užili všichni :-)

Kolo

Všude kolem byla krásná silnička, která přímo vybízela k jízdám na kolečkových bruslých a děti i dospělý se tam vyřádili na kolech... Adam chtěl s kolem skoro i spát.

7. červenec -

Pavel s Marcelkou přivezli nafukovací člun a uspořádali soutěž rodičů s dětmi. Kdo nejrychleji vysbírá všechny PET lahve... Už ani nevím, kdo zvítězil, ale užili si jak děti, tak dospělí. Takže Marcelko a Pavle, moc děkujeme!

6. července - malinový hrad

Rozhodli jsme se s mým mužem postavit dům a protože můj dům, můj hrad, tak volba byla jasná. Děti nám zdařile asistovali a tak se nám to myslím povedlo ;)

5. července - koupání, válení, skanzen

Nejdřív jsme se koupali - vyjela jsem s Adámkem a Katuškou na kolech a po 2 kilometrech nás přepadla průtrž mračen. Do chatičky jsme přijeli do nitky. Tom uložil děti k pohádce, aby se zahřáli a jak průtrž skončila, šel se bavit ven... "

Za pět minut odjíždíme do skanzenu do Strážnice. Půjdeme v tom, v čem jsme...", zní Tomova, když se vrátil do chaty. Klárka se zrovna vzbudila a tak jsme sbalili pití a snad jsem stihla i sbalit náhradní oblečení a vyrazili jsme.

Nebylo důležité, že Katka měla na tričku flek a že nebyli zrovna jako ze žurnálu. První zastávka byla stejně u zmrzliny a pak už to bylo jedno ;) Dostali jsme se do poslední prohlídkové skupiny ten den a bylo to úžasný! Až na to množství těch lidí.

Naši milí kamarádi :-)

4. července - konečně dovolená!

Tak v sobotu jsme konečně vyrazili. Čeká nás 7 dnů s dětmi, známými i neznámými v krásném prostředí mezi Bzencem a Strážnicí. Všude borové lesy, písek a taky bazén. Prostě jako na Jadranu...

3. července - lezli byste?

Tak takto Tom postavil žebřík, když jsem lezla na třešně. Teda původně to vlastně stavěl pro sebe, tak to nebyl jeho záměr mne vyzkoušet.

Jen taková otázka - lezli byste?

Katuščina nová helma

Často si holky pletu, Katce říkám Klárko a naopak. Ale tentokrát jsem se nezmýlila. Katuška má sice novou helmu, ale Klárka jí z hlavy nedá :-)

2. červenec - pidišneček rybízový :-)

1. červenec - babička a valná hromada

Přijela babička. Ať přijede jedna nebo druhá, jsou v obležení. Máma přijela, aby nám hlídala dům během dovolené, ale odjezd se oddálil. Klárka měla průjem a já s Tomem spoustu práce.

29. června - ježek

Kdo to dupe za chalupou?

28. června

27. června - Návštěva Dinoparku ve Vyškově

Vyrazili jsme s dětma na školkový výlet.

Klárinka pozorovala a pózovala,

Adámka nejvíc bavili zemědělské stroje rozestavěné po celé zahradě. Vlastně by nemusel vidět ani nic jiného. Stále s tím točil a pozoroval chod.

Kačenka stále běhala od zvířátka ke zvířátku, stále byla v předstihu, až strčila prstíky pod nos psíkovi mývalovitému :-( Vyděsilo mne to pořáně, krve naštěstí moc neteklo a paní na vrátnici (!) si odběhla od trhání lístků, aby nám to polila peroxidem. Náplast neměli. Naštěstí měla paní učitelka.

Kačenku to vzalo hodně. určitě to bolelo.

Ale cestou vláčkem do Dinoparku se konečně zasmála.

A v Dinoparku samotném? Katuška se většinu času třásla jako ratlík, Adámek se nám stále ztrácel a Klárka?

Tu asi nejvíc zaujal písek u 3D kina...