Tak tu přemýšlím o tom, jaké to je, přijít o muže, o syna, o otce. Přemýšlím a stále se mi vrací i smrt bratrance... Byl tak mladý, ještě ani nestačil mít rodinu. Je to čtrnáct let a já stejně, když jsem zahlédla nějakého dlouhého mladíka s rezavými vlasy, tak to ve mě cuklo.
Je lépe, že po něm nepláčou děti, manželka? Nebo naopak část tatínka zůstává v dětech? Nevím. Budu ráda, když to nikdy nebudu muset zjišťovat...
3 komentáře:
Milá Lído ,ztráta někoho milovaného, je vždy daleko citlivější ,když se blíží doba vánočních svátků.
Dnes jsem se svou dcerou pekla vánoční cukroví a nikdy ,jako dnes se mi navybavovaly dny,kdy jsem toto cukroví a zvuk cinkajících formiček o plech,slýchávala se svými syny.
Před 13 lety nám ze života zmizel jejich otec ,bylo to nečekané a rychlé.Nemusím Ti psát ,jaká to byla ztráta a myslím si i dnes pro mé syny je.Já děkuji BOHU ,že jsem dostala druhou šanci a potkala jsem člověka ,který miluje mne ,mé dva již dospělé syny a máme spolu úžasnou holčičku ,která nám naplňuje život.Vždy si vzpomenu na jeden citát ,,To ,co si uchováš ve vzpomínkách,je Tvé.Na co zapomeneš ,jako by nebylo".Já dnes chodím s naší Anničkou zapálit svíčku na hřibitov,dnes ještě nechápe komu,ale jedno vím jistě,že jí kluci milují a ona je také.Přeji celé Tvé rodině krásný adventní čas.
Milá Jani,
je mi to moc líto. Jsem ráda, že ti Bůh poslal nového muže a doufám, že pošle i Diny...
Je to moc pěkný, jak popisuješ vaši rodinu. Musí vám být spolu moc fajn, i když vím, že to bolí pořád... Posílám obětí, i když jsem ráda, že může objímat i někdo jiný...
A máš pravdu, že je to mnohem citlivější, vím, že jsem to napsala stroze, jen to byla taková myšlenka. Jen mi prostě přišlo strašně líto, že děti příjdou o tátu, manželka o muže, ale zase ta žena může vidět část toho muže ve svých dětech...
A rodina mého bratrance, který se zabil ve dvaceti letech ty potomky nevidí...
Píšu to dost neohrabaně, nechci se nikoho dotknout, jen jsem tím chtěla napsat, že myslím na ty, co odešli...
Asi jsem zvolila špatná slova, bolest nejde změřit, nejde posoudit, kdy je to lepší, protože vždycky je to moc a moc velká ztráta.
Přeji taky krásný adventní čas, plný radosti.
Milá Lído,nějak jsem neměla čas podívat se na Tvůj blog.Malá měla chřipku,příprava cukroví ,Mikuláš a víkend u maminky.Tak to je stále dokola,ale vidím,že i u Vás je veselo.Naše Anička by se štěstím zbláznila ,kdyby měla doma pejska.Namalovala si Ježíškovi živého pejska,ale já mám alergii a stále jsme někde na cestách,tak bychom pejska jen trápili a já sebe.
Možná jsem to špatně vysvětlila,ale napsala jsi to hezky,jen jsem chtěla ulehčit Tvé bolesti mým osudem.
Nikdy jsem si nemyslela,že budu mít ještě dceru a s úplně jiným mužem,než s tím ,kterého jsem znala od střední školy.
Osud tomu chtěl jinak a já jsem doopravdy a znovu šťastná.
Když jsem si prohlížela Vaše fotečky,cítila jsem z nich pohodu,klid a šťastné děti.To je v dnešní době moc důležité.
Přeji pejskům laskavou mateřskou péči .Tobě a celé rodině síly v posledním týdnu příprav na příchod Ježíška a kdybych náhodou nestihla napsat.Krásný ŠTĚDRÝ DEN ,plný rozzářených dětských očíček a hodně,hodně lásky ,lidského objetí,štěstí a hlavně zdraví.
Okomentovat